„Jsem vývojář od narození,“ říká šestnáctiletý student Aleš Herink, který se již od dětství naplno věnuje moderním technologiím

6.1.2017

Ve dvanácti letech sestavil svůj první vlastní funkční počítač, pak ho chytla grafika a teď s kamarádem vyvíjí hned dvě počítačové hry, které by rádi nabídli do běžné komerční distribuce. Kromě toho se snaží jako školitel projektu Akademie programování předávat své znalosti z oboru ostatním. Aleš Herink je zkrátka talent od přírody a technologiemi doslova žije. I přes svůj mladý věk toho stíhá docela dost a pořád na sobě pracuje.

„Počítače a technické věci vůbec mě vždycky zajímaly. K informačním technologiím jsem se ale dostal úplnou náhodou a vlastně ze zvědavosti. Jednou jsem si zapnul televizi a tam běžel pořad o klukovi, které sestavil svůj vlastní počítač. Tak jsem si řekl, že to zkusím taky,“ vzpomíná dnes šestnáctiletý Aleš. „Informace jsem čerpal hlavně z internetu a postupoval metodou pokus a omyl. Zkrátka, pořídil jsem si komponenty a ty intuitivně pospojoval, a ono to fungovalo!“ usmívá se.

Zároveň přiznává, že absence odborného vedení byla velkou komplikací. „Ušetřilo by mi to spoustu času a hlavně spoustu součástek a materiálu,“ směje se. Naráží tak na problém, že mladým zájemcům o hlubší technické či programovací dovednosti chybí možnost konzultací a snadného a přirozeného získávání informací. Technických kroužků je málo a výuka na školách se zaměřuje spíše na uživatelské znalosti počítače.

To však Aleše neodradilo. Od hardwaru se přesunul ke grafice, která ho ze všech IT disciplín baví asi nejvíc. „Pokud bych se měl rozhodnout, co bych chtěl dělat do budoucna, asi by to byla právě grafika,“ říká. To mu ovšem nebrání dělat také jiné věci, například vyvíjet vlastní počítačové hry. „S kamarádem právě dokončujeme hned dvě. Chtěli bychom je nabídnout do komerční distribuce,“ plánuje Aleš.

Momentálně Aleš Herink studuje druhý ročník Střední průmyslové školy elektrotechnické V Úžlabině v Praze. Jak přiznává, v praktických věcech mu výrazně pomáhá jeho přirozený talent. Slabinu vidí v náročných teoriích, které podle něj mohou spoustu zájemců o studium informačních  technologií odradit. „Beru jako velkou výhodu fakt, že jsem celkem brzy objevil svůj talent a přišel na to, co mě v životě baví a naplňuje. Snažím se proto využít každou možnost, jak se dál posunout a získávat nové zkušenosti. Cokoliv mi nabídnete, toho se chytnu,“ říká s úsměvem. O studiu na vysoké škole však zatím nepřemýšlí, ale je mu jasné, že pokud se bude chtít věnovat vývoji moderních technologií na špičkové profesionální úrovni, bude formální vzdělání potřebovat.

Své nadání se snaží Aleš využít i jiným způsobem. Pravidelně se zapojuje do nejrůznějších vzdělávacích projektů, zaměřených na šíření vědomostí z oboru moderních technologií. „Je dobře, že existují projekty jako třeba Akademie programování, kde se mladí lidé mohou srozumitelně a metodicky naučit základy programování,“ říká Aleš Herink. Právě Akademii programování Aleš sám před rokem absolvoval. Jde o výukový projekt, který učitelům na základních a středních školách po celé České republice umožňuje dovést žáky a studenty jednoduchou cestou k technickým dovednostem, na které by se jinak v hodinách výpočetní techniky třeba ani nedostalo. Zatímco v loňském roce se Aleš zúčastnil jako posluchač, letos už sám představuje principy Akademie programování učitelům výpočetní techniky.

 

Roman Pacvoň