Ministerstvo školství plánuje inovovat výuku informatiky. K dispozici pro učitele jsou nové učebnice

25.10.2018

Na tiskové konferenci projektu iMyšlení byly představeny nové učebnice informatiky pro mateřské, základní a střední školy. Konference se zúčastnili zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Ivan Pilný a Jaroslav Faltýn. Za projekt iMyšlení vystoupil docent Jiří Vaníček, který je vedoucím týmu autorů učebnic a za soukromý sektor vystoupila Irena Brifordová, ředitelka pro oblast školství ze společnosti Microsoft – hlavního partnera projektu Akademie programování.

Prvním vystupujícím na tiskové konferenci byl Jiří Vaníček, vedoucí týmu autorů učebnic. Ten uvedl, že učebnice splňují nové standardy toho, co se má žák z informatiky naučit. Tyto standardy nedávno zveřejnil Národní ústav pro vzdělávání. Zásadní je ve výuce přesun od uživatelských dovedností ke znalostem, které by měly studenty spíše učit počítačům porozumět.

„Informatické myšlení není zaměřeno na počítač, ale na žáka – na jeho myšlení, na rozvoj jeho mentálních schopností. Školy by neměly ze studentů vychovávat pouhou obsluhu počítače, ale člověka, který je schopen vzít nějaký problém reálného světa, porozumět mu a připravit řešení takové, aby jej někdo jiný, ať už je to člověk, počítač, nebo robot, mohl bezmyšlenkovitě použít,“ řekl na tiskové konferenci Jiří Vaníček.

Učebnice tak nově vedou žáky k tomu, aby lépe porozuměli algoritmizaci a řešení problémů. V rámci mateřských a základních škol děti stavějí různé roboty a dávají jim sady jednoduchých pokynů, podporují rozvoj svého informatického myšlení a tvůrčích schopností. O programování v opravdovém jazyce může být řeč až na středních školách. V rámci výuky se mohou studenti učit programovat v Pythonu nebo základy robotiky na platformě Arduino. Žáci-programátoři konstruují roboty, dálkově řízená vozidla, domácí automatizační zařízení atd.

Širší kontext projektu dodal na tiskové konferenci Ivan Pilný, národní koordinátor digitálního vzdělávání z MŠMT: „Naše školy zatím stále připravují na profese, které buď vůbec nebudou existovat nebo se razantně změní. Model, kdy chodíte deset nebo dvacet let do školy a z toho pak čtyřicet let žijete, je nenávratně pryč. Vzdělávací systém je jako tanker – s tím když točíte, tak se za 5 nebo 6 let něco stane. Digitální vzdělávání umožňuje daleko rychlejší a efektivnější reakci na globální změny,“ uvedl Ivan Pilný.

O reálných změnách ve výuce pak informoval Jaroslav Faltýn, ředitel odboru základního vzdělání MŠMT: „Systém neumožňuje příliš rychlé změny. Dnes hovoříme o revoluční změně v pojetí, protože tak, jak máme v rámcovém vzdělávacím plánu pojatou informatiku, je obor zaměřený na ovládání technologií. Oblast informačního myšlení ve vzdělávacím plánu chybí. Chceme do informatiky dostat schopnost identifikovat problém a vyřešit ho. To by mělo být náplní nově koncipovaného předmětu informatika. Kdežto zmíněné ovládání technologií by mělo být více rozprostřeno napříč předměty,“ konstatoval Faltýn.

Jinými slovy tak sdělil, že ministerstvo počítá s tím, že práce s digitálními technologiemi by se měla dostat do všech předmětů, které se žáci na školách učí. Jako příklad Jaroslav Faltýn uvedl matematiku, fyziku, přírodní vědy nebo třeba hudební výchovu.

Od září se tak zkoušejí nové způsoby výuky na vybraných školách. Toto testování by mělo trvat do roku 2020. „V současné době máme informatiku dotovanou pouhou jednou hodinou na prvním stupni a jednou hodinou na druhém stupni základní školy. A představa do budoucna je tři hodiny na prvním a čtyři hodiny na druhém stupni,“ doplnil Faltýn. Reálně by se tak informatika na školách mohla brzy začít učit jednou hodinou týdně povinně od třetí třídy základní školy.

Tiskovou konferenci uzavřela Irena Brifordová z Microsoftu. Představila projekty, které společnost podporuje. Mezi jmenovanými byla i Akademie programování, která už 4 roky motivuje děti k tomu, aby se nebály proniknout do světa informatiky a naučily se počítače ovládat. Během svého trvání přivedl projekt Akademie programování k základům kódu skoro 7 000 dětí ve třídách, necelých 6 000 prostřednictvím online tutoriálů, a vyškolil 255 učitelů informatiky.